Sborová dovolená

31. července – 7. srpna 2020

Základní informace

31. 7. – 7. 8. 2020 (pátek – pátek)
Horský hotel Žižkova bouda, Pec pod Sněžkou 22

Co je to Sborová dovolená?

Letní sborová dovolená je unikátní příležitost, jak nenásilně poznat naše sborové společenství. Jako každý rok budou připraveny společné aktivity, není však povinnost se jich účastnit. Jedná se především o ranní modlitební chvilky a večerní duchovní programy. Pro děti bude připraven večerníček a v průběhu týdne bude zorganizována i oblíbená dětská olympiáda. Sportovci budou společně moci hrát volejbal či jiné míčové hry. Pokud rádi zpíváte, bude příležitost společně nacvičit nějaké nové písně. Pokud rádi hrajete na hudební nástroj, vezměte ho s sebou. Během týdne bude zorganizován minimálně jeden společný celodenní výlet. Pro další dny Vám doporučíme vhodné výletové destinace. Program bude připraven i pro ty, kteří si na výlet netroufnou a zvolí pobyt spíše v základně. Nesmíme zapomenout na společné vyrábění a na turnaj v prší. A bude toho mnohem více!

Pokoj Standard

má vlastní sociální zařízení

Pokoj Economy

na pokoji je umyvadlo, společné sociální zařízení na chodbě

Fotogalerie

Těšíme se na krásnou přírodu a nádherné výhledy přímo z hotelu (panorama Krkonoš). Na společenství. Vzájemné poznávání. Výlety i povídání. Večerní programy.

Kdo je vhodný účastník?

Budeme rádi, když pojedou nejen skalní fandové, ale také ti, kteří s námi ještě nikdy nebyli. Místo je vhodné pro všechny věkové kategorie. Nechcete jet sami? Nevadí. Zařídíme spolujízdu 🙂

Pro více informací se neváhejte obrátit na organizátory přes email: smichov@cb.cz

Ohlédnutí za sborovou dovolenou v roce 2019

Tak jako před mnoha staletími zbožní lidé toužící po dokonalosti hledali úkryt před pokušeními světa v krajinách divokých a pustých, tak i náš sbor letos v létě navštívil husté šumavské hvozdy, aby se v jejich stínu zastavoval nad Písmem v modlitbách a tichém rozjímání, nerušen svými každodenními starostmi. Vzduch přesycený kyslíkem a svěží vláhou však nenechal spát ani naše údy. Část božího lidu propadla vášni pro kulatý míč, který se snažili co největší rychlostí dostat co nejníže nad sítí do soupeřova pole. Této poněkud nepochopitelné a zdánlivě neúčelné činnosti se dokázali věnovat celé hodiny, ba i dny. Jiní se oddali vášni herecké a dlouhé hodiny trávili zkoušením jakési loupežnické frašky. Nakonec se ukázalo, že slovutné krumlovské divadlo se svým otáčivým hledištěm není jen otáčivé, ale i putovní. Opustilo své dávné sídlo nad břehem Vltavy a v pátek večer oslavilo svou letní premiéru na Olšině. Úspěch kusu pod taktovkou režisérsko-organizačního dua Jana & Jana byl natolik bouřlivý, že vzácné jezerní ptactvo pomýleno nečekaným hlukem předčasně odletělo na jih a turisté ze země rudého slunce v Krumlově naopak házeli na herce zeleninu, že tohle není ten dramatický kus, pro který se plahočili do Čech přes půl zeměkoule. Zahodili své fotoaparáty, ovázali hlavy výhružným šátkem a trucovitě si sedli do autobusů, že už nechtějí nic vidět, ani natáčet.

Dětem zpestřil program nečekaný příjezd kapitána Cooka, který cestou na jih stočil svůj koráb na Šumavu. Vyhlásil, že potřebuje doplnit pro svou dobrodružnou plavbu posádku. Děti se musely osvědčit v mnoha námořnických dovednostech, když sám kapitán nejprve uvízl na rybníku v člunu bez vesel a děti ho musely zachraňovat pomocí lana a námořnických uzlů. O nějakou dobu později byl nalezen v pirátském táboře, kdebyl zajat při výpravě za tajemstvím pirátského pokladu, který nakonec děti šťastně našly. Za odměnu jim pak každý večer vyprávěl v improvizovaném loutkovém divadle o Eliášovi a Elíšovi.Počasí bylo natolik vlahé a vánek natolik svěží, že se sboru nenaskytlo mnoho příležitostí svěřit svá těla náruči olšinského rybníka, nicméně i tak se vždy našlo pár otužilců, kteří na rozmary horského počasí nedbali a pravidelně vířili svým pohybem hladinu nádrže za obdivu náhodných kolemjdoucích či alespoň místních kachen. Jiní členové našeho sboru se dali slyšet, že tohle je počasí na houby a dle svých slov se zařídili. Zdá se, že z cesty na jih do šumavských hvozdů se mohla stát sborová tradice, ale staršovstvo moudře rozhodlo, že jsme-li sborem tradičním, tak ne v tomto smyslu, a proto příští rok zcela jistě vyrážíme jinam. Nechť dobrý Bůh vede naše kroky!