Kniha Jób je rozsáhlá epická báseň s prozaickým úvodem a závěrem. Můžeme ji dokonce nahlížet jako filosofický román v duchu vrcholných děl Dostojevského. Nacházíme v ní směsici hlasů a postojů, jež se střetávají v dramatickém dialogu. Přestože se jedná o studnici dávné moudrosti, její otázky a její pokusy o odpovědi nejsou o nic méně aktuální ani po dvou a půl tisících letech. Jaký je Boží plán s lidstvem, s člověkem, se mnou? Co stojí za všemi těmi zkouškami a těžkostmi,
jimiž prochází mí blízcí, já sám? Proč se tak daří lidem amorálním a bezuzdným, zatímco lidé skromní a zbožní jsou pošlapáváni a pohrdáni? Existuje návod na život? Co k tomu řekne Hospodin?
Jób 1 – Co pro nás Bůh přichystal?
Jób 3 – Může být život trest?
Jób 5 – Učí se člověk utrpením?
Jób 8 – Jak si vlastně stojí sobci/ svévolníci?
Jób 26 – Podivuhodné stezky Hospodinovy
Jób 42 – Požehnání trpícího