Noc kostelů 2019

Páteční podvečer 24. května byly dveře smíchovského sborového domu dokořán. Chodby ovládlo příjemné hemžení známých i neznámých tváří. Na stolku v zádveří byla pro příchozí připravena káva a drobné občerstvení. Kdo chtěl, mohl v přízemí navštívit Dřevěný sál, který se proměnil v malou lego hernu. Velcí i malí stavěli podle návodu, ale také bez něj, a většina si vyzkoušela i možnost sestavit z lega vozidlo na pohon z nafukovacího balónku. Zájemci tu také mohli vyslechnout stručné představení aktivit našeho sboru na Barrandově. Do kuchyně zase zamířili milovníci asijské kuchyně, aby si zkusili vyrobit čerstvý jarní závitek pod obětavým vedením Hanky Ngo a její maminky. Nepochybuji, že většina stejně jako já odcházela rozhodnutá, že si je doma určitě musí brzy znovu připravit. Schodiště k velkému sálu u příležitosti Noci kostelů ozdobila působivá minivýstava komiksových kreseb Ondřeje Mináře, které před několika lety vycházely v časopise Brána. A kdo vystoupal nahoru do modlitebny, mohl zhlédnout video přibližující netradiční formou historii smíchovského sboru, ale i další videoupoutávky na některé akce pořádané Církví bratrskou. Poslední z nabídky podvečerního programu byla napínavá úniková hra ve sklepě sborového domu, kterou její tvůrci nazvali Smíchovské katakomby. Na místě jsem s politováním zjistila, že si ji nevyzkouším – byla beznadějně obsazená po celý večer těmi, kdo si účast rezervovali už předem přes internet. Snad tedy někdy příště. Nevím, jak ostatní, ale já jsem měla z celé akce moc příjemný dojem. Ze všeho nejvíc se mi ale líbily ony doširoka otevřené dveře. Tolik návštěvníků „z ulice“ jsem u nás asi ještě neviděla. 

Anna Duchková